Tyhle výdaje starosta raději neukazuje. Rozpočet vaší obce pod lupou.

Každý starosta mluví o odpovědnosti a slibuje zodpovědné a transparentnní hospodaření s obecními penězi. Jen málokdo z volených zástupců vám ale ukáže, kam společné peníze skutečně odtekly. Rozpočet obce je jedna věc, ale součet konkrétních příjmů a kapitálových  i běžných výdajů – provoz, platy, investice, je to, co by vás mělo zajímat. Věděli jste, že existují přesná čísla a máte je na dosah ruky?

Nejčastější otázky k hospodaření obcí

Možná zde odpověď na váš dotaz nenajdete, pak je obvykle nejlepší přejít rovnou k přesným datům a číslům, ta mnohdy odpoví nejlépe.

1) Kde zjistím, kolik obec utratila?

V povinně zveřejňovaných účetních výkazech obcí. Data jsou k dispozici za každý rok a umožňují zpětně dohledat celkové výdaje, příjmy i jejich strukturu. Nezávislá data o hospodaření obcí pak najdete například na webu Statistiku.cz.

2) Za co obce utrácejí nejvíc?

Největší část rozpočtu tvoří běžné výdaje, zejména platy zaměstnanců, energie, služby a údržba obecního majetku. Tyto položky určují dlouhodobé náklady obce. Rozpočty a výdaje obcí jsou tedy logicky velmi rozdílné v letech například z důvodu vyšších investic.

Například město Brno v roce 2024 utratilo přes 21,25 miliardy Kč, přičemž téměř dvě třetiny rozpočtu spolkl běžný provoz a jen zhruba 6,7 miliardy Kč šlo do investic. Příjmy dosáhly 22,36 miliardy Kč, především z daní, zatímco dotace tvořily necelou pětinu rozpočtu, což ukazuje relativně silnou vlastní příjmovou základnu města. Tento rok Brno zakončilo s přebytkem přes 1,1 miliardy Kč, tedy bez nutnosti sahat na dluh, což je klíčový signál finanční stability.

3) Kdo o výdajích skutečně rozhoduje?

Rozpočet schvaluje zastupitelstvo, ale návrh, strukturu a realizaci řídí vedení obce. Praktická odpovědnost leží na starostovi a radě. To platí jak o ropočtu měst, tak o hospodaření na těch nejmenších obcích v ČR.

4) Jaký je rozdíl mezi běžnými a kapitálovými výdaji?

Běžné výdaje pokrývají každodenní chod obce. Kapitálové výdaje směřují do dlouhodobého majetku, například staveb, rekonstrukcí nebo technické infrastruktury. Jako běžný obyvatel (volič) můžete sledováním těchto výdajů (jde o veřejně dostupné informace) odhalit potenciálně nekalé jednání ze strany zastupitelů obce či přímo starosty.

5) Je vysoký rozpočet známkou plýtvání?

Samotná výše rozpočtu nic neříká. Rozhodující je struktura výdajů, schopnost investovat a dlouhodobá vyrovnanost hospodaření. Vysoký rozpočet (celkové výdaje) tak nepředpokládají automaticky korupční jednání. Záleží, zda jsou obhajitelné.

6) Jak poznat, že obec hospodaří udržitelně?

Podle stabilních výdajů, předvídatelných investic a rozpočtového salda, které nevykazuje náhlé propady nebo neplánované zadlužení. Sledujte statistická data za jednotlivé roky a porovnejte je se skutečnými (dohledatelnými) investicemi.

7) Jak přesná jsou tato data?

Jde o oficiální účetní a statistické výstupy, které obce povinně vykazují. Slouží státu k finanční kontrole a dlouhodobým analýzám.

8) Proč jsou tato čísla pro veřejnost málo známá?

Data jsou dostupná, ale rozptýlená v technických přehledech. Bez zpracování a kontextu jsou pro běžného čtenáře obtížně čitelná. Weby jako Statistiku.cz tuto bariéru boří a data prezentují srozumitelně a bez zbytečných překážek.

9) Lze obce mezi sebou smysluplně porovnávat?

Ano, ale pouze při zohlednění velikosti obce, počtu obyvatel a časového vývoje. Samotná jednorázová čísla nestačí. Právě proto je dobré sledovat hospodaření obcí v korelaci se statistikami o počtu obyvatel dané obce a dalšími daty.

10) Jak tato data využít v praxi?

Pro dlouhodobé sledování trendů, kontrolu vývoje výdajů a pochopení, jak se obec finančně posouvá v čase.

Hospodaření zastupitelů Ostravy v roce 2024

Malá ukázka z hospodaření města Ostravy. Na portále Statistiku.cz si pak můžete snadno zobrazit data pro jednotlivé roky a porovnat, jak si v poměru mezi příjmy a výdaji vedli ostatní starostové (vládní strany), které jste si zvolili.